[ˈr̝iːɦat]
PůvodInherited from Old Czech říhati, from Proto-Slavic *rygati.
- form-of, imperfectiveimperfective form of říhnout
Tvaryříhat(infinitive) · říhati(infinitive) · říhající(error-unrecognized-form) · říhání(noun-from-verb) · -(error-unrecognized-form) · říhám(first-person, indicative, singular) · říháme(first-person, indicative, plural) · -(first-person, imperative, singular) · říhejme(first-person, imperative, plural) · říháš(indicative, second-person, singular) · říháte(indicative, plural, second-person) · říhej(imperative, second-person, singular) · říhejte(imperative, plural, second-person) · říhá(indicative, singular, third-person) · říhají(indicative, plural, third-person) · -(imperative, singular, third-person) · -(imperative, plural, third-person) · říhal(animate, error-unrecognized-form, masculine, singular) · říhali(animate, error-unrecognized-form, masculine, plural) · -(animate, error-unrecognized-form, masculine, singular)
Zdroj: Wikislovník