[ˈbɔ.rɛt͡s]
PůvodZ ruského борец (bojovník).
- colloquiallykdo něčím vyniká (v dobrém)
- Moravia, colloquiallymuž, hoch
- literarykdo se věnuje sportu
- literary, obsoletezápasník, bojovník
- obsolete, rarekdo něco boří
Tvaryborci(nominative, plural) · borce(genitive, singular) · borců(genitive, plural) · borci(dative, singular) · borcovi(dative, singular) · borcům(dative, plural) · borce(accusative, singular) · borce(accusative, plural) · borče(vocative, singular) · borci(vocative, plural) · borci(locative, singular) · borcovi(locative, singular) · borcích(locative, plural) · borcem(instrumental, singular) · borci(instrumental, plural)