S tímto významem je jen české, ale podobné je polské buła (hrouda, chuchvalec), slovinské búla (opuchlina, nádor) a velmi blízko stojí i německé Beule (boule) ze starohornoněmeckého būla, būlla téhož významu, jehož vývoj byl ale asi souběžný. Dále souvisí s gótským ufbáuljan (nadmout) a latinským bulla (bublina). Vše vychází z indoevropského základu *bheu- (růst, nadouvat se), z kterého je i poulit, bulva. Srovnej také s potomky indoevropského základu *bhabho-, *bhabhā (zřejmě expresívní zdvojený základ pro napouklé plody), jimiž je boubel, bublina, bob, bobule, bobtnat, bambule.