[fat͡ska]
PůvodPůvod slova není zcela jasný, pravděpodobně z moravského facit („udeřit“), které patrně z hanáckého facat („šlehat, bít, tlouci“). Ovšem podobný význam má německé Fauze („políček, rána“) a bavorské fotz(en) stejného významu. Ty však jsou možná z češtiny.
- úder otevřenou dlaní na tvář či přes hlavu; pohlavek
“Padla facka na sále.”
“Za svoji neomalenou prostořekost už několikrát utržil pár facek.”
“„To je hrozný,“ povídá na to nebožtík pan obrlajtnant Buchánek, „ty si, chlape mizerná, loudíš vo facku, buď rád, že ti dám jenom vobyčejnou pozemskou facku, kdybych ti dal takovou tu měsíční, tak bys”
- figurativelymorální zahanbení
“Müllerová pro švédské noviny Dagens Nyheter uvedla, že rozhodnutí výboru je fackou do tváře všem, kdo usilují o demokracii a lidská práva.”
Tvaryfacky(nominative, plural) · facky(genitive, singular) · facek(genitive, plural) · facce(dative, singular) · fackám(dative, plural) · facku(accusative, singular) · facky(accusative, plural) · facko(vocative, singular) · facky(vocative, plural) · facce(locative, singular) · fackách(locative, plural) · fackou(instrumental, singular) · fackami(instrumental, plural)