[ɦr̝bɛt]
- část těla okolo páteře
“Osli nesli náklad přivázaný na hřbetu.”
- podlouhlá vyvýšená část terénu
“Z vrcholu hory jsme viděli hřbet táhnoucí se až k obzoru.”
- část knihy v místě styku listů
“Hřbet staré knihy byl úplně rozpadlý.”
- venkovan
- slangneromský vězeň
- form-ofStředoatlantský hřbet
Tvaryřbet(alternative, dialectal) · hřibet(alternative) · hřbety(nominative, plural) · hřbetu(genitive, singular) · hřbetů(genitive, plural) · hřbetu(dative, singular) · hřbetům(dative, plural) · hřbety(accusative, plural) · hřbete(vocative, singular) · hřbety(vocative, plural) · hřbetu(locative, singular) · hřbetě(locative, singular) · hřbetech(locative, plural) · hřbetem(instrumental, singular) · hřbety(instrumental, plural) · hřbeti(nominative, plural) · hřbeta(genitive, singular) · hřbetovi(dative, singular) · hřbeti(vocative, plural) · hřbetovi(locative, singular)