[ˈɦɔdniː]
PůvodStaročeské 'vhodný, způsobilý', což byl i původní význam (srovn. staroslověnské годьнъ (godьnъ) 'vhodný, příjemný'.) Dále viz hoditi se.
- mající dobré povahové vlastnosti
- chovající se požadovaným způsobem
“Dnes byly všechny děti ve školce hodné.”
- (hodný + genitiv) zasluhující (něco)
“Tato kniha není hodná vaší pozornosti.”
Tvaryhodná(nominative, singular, feminine) · hodné(nominative, singular, neuter) · hodní(nominative, plural, masculine, animate) · hodné(nominative, plural, masculine, inanimate) · hodné(nominative, plural, feminine) · hodná(nominative, plural, neuter) · hodného(genitive, singular, masculine, animate) · hodného(genitive, singular, masculine, inanimate) · hodné(genitive, singular, feminine) · hodného(genitive, singular, neuter) · hodných(genitive, plural, masculine, animate) · hodných(genitive, plural, masculine, inanimate) · hodných(genitive, plural, feminine) · hodných(genitive, plural, neuter) · hodnému(dative, singular, masculine, animate) · hodnému(dative, singular, masculine, inanimate) · hodné(dative, singular, feminine) · hodnému(dative, singular, neuter) · hodným(dative, plural, masculine, animate) · hodným(dative, plural, masculine, inanimate)