[ɦɔrɲiː]
PůvodSpojením kořene ze slova hora a přípony -ní.
- nacházející se nahoře
“Na horních větvích stromu sedělo hejno ptáků.”
- figurativelymající velký majetek nebo moc
“Připravovaná daňová reforma by se dotkla jen horních deseti tisíc poplatníků.”
- související s hornictvím
“Využití ložisek uhlí se řídí horním zákonem.”
- form-ofhorních deset tisíc
- form-ofHorní Lužice
Tvaryhorního(genitive, singular, masculine, animate) · horního(genitive, singular, masculine, inanimate) · horního(genitive, singular, neuter) · horních(genitive, plural, masculine, animate) · horních(genitive, plural, masculine, inanimate) · horních(genitive, plural, feminine) · horních(genitive, plural, neuter) · hornímu(dative, singular, masculine, animate) · hornímu(dative, singular, masculine, inanimate) · hornímu(dative, singular, neuter) · horním(dative, plural, masculine, animate) · horním(dative, plural, masculine, inanimate) · horním(dative, plural, feminine) · horním(dative, plural, neuter) · horního(accusative, singular, masculine, animate) · horním(locative, singular, masculine, animate) · horním(locative, singular, masculine, inanimate) · horním(locative, singular, neuter) · horních(locative, plural, masculine, animate) · horních(locative, plural, masculine, inanimate)