[ɦr̩tan]
- chrupavkami vyztužená trubice, kterou prochází vzduch do plic, hrající roli v řízení dechu a tvoření zvuku
“Byla to Maryna Matejová s hrdlem proříznutým. Protože měla přeťatý hrtan, byla němá.”
Tvaryhrtany(nominative, plural) · hrtanu(genitive, singular) · hrtanů(genitive, plural) · hrtanu(dative, singular) · hrtanům(dative, plural) · hrtany(accusative, plural) · hrtane(vocative, singular) · hrtany(vocative, plural) · hrtanu(locative, singular) · hrtanech(locative, plural) · hrtanem(instrumental, singular) · hrtany(instrumental, plural)
Zdroj: Wikislovník