[hʊmnɔ]
PůvodDříve se vyskytovalo ve tvaru gumno. Původ není zcela zřejmý, nejčastěji je vykládán jako složenina ze slov označujících dobytek (hovada) a mačkání či šlapání (srovnej mnout), vzhledem k původní slovanské technologii výmlatu, kdy se po obilí nechal šlapat dobytek.
- upěchovaná půda k mlácení obilí, mlat
- (v množ.) zadní část statku obrácená do polí
“Proběhl brankou za humna.”
“Nebyli jste ve světě, nepřišli jste dál než za vaše humna a každá novota vás děsí nedaleko od domova.”
- pozemek, půda
“Pan učitel se tak konečně octl se na rodném humně současně myslí i nohama.”
- místnost v pivovaru, kde se sladuje ječmen
“Vyučil jsem se řemeslu jako každý jiný chasník na humně, hvozdu i šalandě.”
“Na domočení se ječmen vyrovná v nízké hromádky na humně.”
Tvaryhumna(nominative, plural) · humna(genitive, singular) · humen(genitive, plural) · humnu(dative, singular) · humnům(dative, plural) · humna(accusative, plural) · humna(vocative, plural) · humně(locative, singular) · humnech(locative, plural) · humnem(instrumental, singular) · humny(instrumental, plural) · humnama(instrumental, plural)