[jɪstiː]
- nezpochybnitelný, jasný, zaručený
“Je již téměř jisté, že se to stalo právě takto.”
- dobře ovládající
“Při psaní je velmi jistý, nedělá chyby.”
- bezpečný, zajištěný
“Tento zámek je jistý, nikdo přes něj nepronikne.”
- jasně daný, určený
“Zúčastní se toho jen jistý počet lidí.”
- určitý, nějaký
“Tato akce si vyžádá jisté náklady.”
“Severomoravskému kraji předtím po celá léta vládl jistý Miroslav Mamula, velice tvrdý kádr sovětského typu, se kterým nebyly žádné žerty a jehož jméno vzbuzovalo strach i mezi vlažnějšími soudruhy.”
Tvaryjistá(nominative, singular, feminine) · jisté(nominative, singular, neuter) · jistí(nominative, plural, masculine, animate) · jisté(nominative, plural, masculine, inanimate) · jisté(nominative, plural, feminine) · jistá(nominative, plural, neuter) · jistého(genitive, singular, masculine, animate) · jistého(genitive, singular, masculine, inanimate) · jisté(genitive, singular, feminine) · jistého(genitive, singular, neuter) · jistých(genitive, plural, masculine, animate) · jistých(genitive, plural, masculine, inanimate) · jistých(genitive, plural, feminine) · jistých(genitive, plural, neuter) · jistému(dative, singular, masculine, animate) · jistému(dative, singular, masculine, inanimate) · jisté(dative, singular, feminine) · jistému(dative, singular, neuter) · jistým(dative, plural, masculine, animate) · jistým(dative, plural, masculine, inanimate)