[kr̝̊ɛst]
PůvodPřevzato ze staročeštiny, kde vzniklo ze staroslověnského крьстъ — „kříž“, to pak z praslovanského základu *krьstъ, jenž byl odvozen ze starohornoněmeckého krist/christ — „Kristus“.
Řecké slovo baptizó, které je v originálním textu Nového zákona, by mělo být překládáno jako ponoření. Slovo křest, jímž se nyní nejčastěji řecké baptizó překládá, má posunutý význam: po-kristit od slova Kristus. Podobně angličtina většinou slovo baptizó nepřekládá, ale přijala jeho přepis baptise resp. baptism.
- církevní obřad, poskytující svátost přijetí do křesťanské církve
“Křest představoval přelomovou chvíli v životě dítěte, kterou bylo třeba zvýraznit také zvláštním oblečením, neboť podle lidové tradice vyžadovala každá nová životní situace nový oděv.”
“Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen z mrtvých, vstoupili na cestu nového života.”
- figurativelyslavnostní uvedení nového uměleckého díla
- form-ofkřestní jméno
- form-ofkřestní list
Tvarykřty(nominative, plural) · křtu(genitive, singular) · křtů(genitive, plural) · křtu(dative, singular) · křtům(dative, plural) · křty(accusative, plural) · křte(vocative, singular) · křty(vocative, plural) · křtu(locative, singular) · křtech(locative, plural) · křtem(instrumental, singular) · křty(instrumental, plural)