kleče—genitiv jednotného čísla podstatného jména kleč
[klɛt͡ʃɛ]
noun
form-ofgenitiv jednotného čísla podstatného jména kleč
form-ofnominativ množného čísla podstatného jména kleč
form-ofakuzativ množného čísla podstatného jména kleč
“Na Véhonu šiml Horbiškův zpocen se moří se zemí o každý krok, nedaleko něho Dóbek Jurka zeširoka vykračuje za svým párem valachů a tak mocně se tělem opírá o kleče pluhu, jako by do týdne rozbrázdit c”
form-ofvokativ množného čísla podstatného jména kleč
verb
form-ofpřechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa klečet
“A lid, kleče i stoje, maje sepjaté ruce, hleděl na krásu oltáře v plné záři svěc, v nichž také se třpytila kněžská roucha i řezby í obrazy, naslouchal modlitbám a kněžskému zpěvu, jak hlaholil pod kle”