[ˈkɔ.liːk]
- diminutivekůl
- pomůcka pro připevňování prádla na šňůru
- součástka hudebních nástrojů k upínání strun
- spojovací součástka
- expressivelyosoba mužského pohlaví
“Zeptala jsem se totiž jednoho kolíka (byl to sympatický chlapík, jmenoval se – ale to je náhoda – Colin), proč vlastně jsou všichni tetovaní.”
Tvarykolik(alternative, dialectal) · kolíky(nominative, plural) · kolíku(genitive, singular) · kolíků(genitive, plural) · kolíku(dative, singular) · kolíkům(dative, plural) · kolíky(accusative, plural) · kolíku(vocative, singular) · kolíky(vocative, plural) · kolíku(locative, singular) · kolících(locative, plural) · kolíkem(instrumental, singular) · kolíky(instrumental, plural) · kolíci(nominative, plural) · kolíkové(nominative, plural) · kolíka(genitive, singular) · kolíkovi(dative, singular) · kolíka(accusative, singular) · kolíci(vocative, plural) · kolíkové(vocative, plural)
Zdroj: Wikislovník