[ˈkɔnɛt͡s]
- zadní krajní část
- etapa nebo fáze děje, po které už není žádná jiná; doba, kdy něco přestává
“»Proto já se nemohu a nemohu dopočítat!« zuřila Tetřevka, »když ty mi tu za zády zboží užíráš. Já peču jako blázen a ty budeš jíst! Konec, basta — zavřeme to! Půjdem tam, kde jsme byli!«”
- kraj, oblast
“Sešli se tu lidé ze všech konců světa.”
Tvarykonce(nominative, plural) · konce(genitive, singular) · konců(genitive, plural) · konci(dative, singular) · koncům(dative, plural) · konce(accusative, plural) · konci(vocative, singular) · konce(vocative, plural) · konci(locative, singular) · koncích(locative, plural) · koncem(instrumental, singular) · konci(instrumental, plural)