[lɛːkar̝̊]
PůvodVytvoření jména označující profesi ze substantiva lék a k tomu účelu sloužící přípony -ař.
- odborník v lékařství
“Lékař stanovil diagnózu.”
“Lékař léčí, příroda uzdravuje.”
Tvarylékaři(nominative, plural) · lékaře(genitive, singular) · lékařů(genitive, plural) · lékaři(dative, singular) · lékařovi(dative, singular) · lékařům(dative, plural) · lékaře(accusative, singular) · lékaře(accusative, plural) · lékaři(vocative, singular) · lékaři(vocative, plural) · lékaři(locative, singular) · lékařovi(locative, singular) · lékařích(locative, plural) · lékařem(instrumental, singular) · lékaři(instrumental, plural)