[ˈlɔ.sɔs]
PůvodZ praindoevropského *laks- přes praslovanské *lososь. Porovnej s ostatními slovanskými jazyky — slovenským, slovinským a srbochorvatským losos, polským łosoś, ruským a ukrajinským лосось (losós') či běloruským ласось (lasós'). V baltských jazycích se vyskytují podobné výrazy; v lotyštine je to lasis a v litevštině lašiša
- zástupce ryb z rodu (Salmo)
“Nevím jak ty, ale já si nejvíc pochutnám na lososovi s koprovou omáčkou.”
“Tam byl náramný povyk, neboť zde byly dvě rodiny, které se rvaly o hlavu lososa, a konečně dostala jej předce kočka.”
“„Neutralita v náboženských otázkách. Já, co se mne týče, chytám lososy na dvojitou udičku. Onehdy jsem chytil takhle dlouhého, vidíte? Čtrnáct liber.“”
- rod anadromních ryb z čeledi lososovití (Salmonidae)
- form-oflosos arktický
- form-oflosos dunajský
- form-oflosos obecný
- form-oflosos švédský
Tvarylososi(nominative, plural) · lososové(nominative, plural) · lososa(genitive, singular) · lososů(genitive, plural) · lososu(dative, singular) · lososovi(dative, singular) · lososům(dative, plural) · lososa(accusative, singular) · lososy(accusative, plural) · losose(vocative, singular) · lososi(vocative, plural) · lososové(vocative, plural) · lososu(locative, singular) · lososovi(locative, singular) · lososech(locative, plural) · lososem(instrumental, singular) · lososy(instrumental, plural)