[lʒiːt͡sɛ]
- součást příboru k nabírání a přenášení jídla, zejména takového, které nelze nabodnout
“Čeká svatý rebe reb Mélech, až si host nabere lžíci polévky a zatímco tu plnou lžíci zvedá k svým svatým ústům, opatrně, aby mu ani kapka neukápla, noří zase pomalounku on, totiž náš svatý rebe reb Mé”
“Sedm plných lžic polévky již pojedl svatý rebe reb Mélech. Nyní si chce svatý reb Mendele nabrat osmou lžíci, neb teď je právě on na řadě.”
- množství látky odpovídající objemu lžíce (1)
“Až bude salát hotový, nakonec přidej lžíci olivového oleje.”
- nástroj nebo součást stroje ve tvaru lžíce
“Bagr je v současné době mimo provoz z důvodu výměny lžíce.”
Tvaryžíce(alternative, dialectal) · žlíce(alternative) · vžíce(alternative) · lžic(genitive, plural) · lžíci(dative, singular) · lžicím(dative, plural) · lžícím(dative, plural) · lžíci(accusative, singular) · lžíci(locative, singular) · lžicích(locative, plural) · lžících(locative, plural) · lžící(instrumental, singular) · lžicí(instrumental, singular) · lžicemi(instrumental, plural) · lžícemi(instrumental, plural)