[ˈmiːstɔ]
- (počitatelné) určitá konkrétní část prostoru, kde se něco může konat nebo někdo/něco může být/nacházet se, kam něco patří
“Dej to na to místo.”
“čekat vytrvale na jednom místě”
- (nepočitatelné) prostor (jako veličina), do něhož se něco vejde
“Chlapci a děvčata, pěstujte koťata, země je kulatá a místa je tu dost. Kotě je solidní, nervy vám uklidní…”
“Záleží, kolik by to zabíralo místa.”
- (počitatelné) obec, město
“Musíte se přihlásit v místě bydliště.”
- pořadí dosažené v závodě
“Jeho tým obsadil první místo.”
- (počitatelné) úřední postavení
“Poženu to na vyšší místa.”
- (počitatelné) povolání, zaměstnání
“Přišel o místo, když obtěžoval spolupracovnici.”
“»Prosím vás — to se tak nebere! On dostal Švarc pěkné místo — tak zas přišel a spěchal na to…«”
- (počitatelné) část prostoru, kam je možné si sednout (nebo se postavit)
“V tom autobuse je třicet míst k sezení a dalších skoro padesát k stání.”
“Na dnešní večerní představení nezbývají už v kině téměř žádná volná místa, leda v řadách přímo před plátnem.”
- (místo aby / co + vedlejší věta) uvozuje skutečnost, která měla nastat, ale byla nahrazena
“Prezident, který si hraje s ústavou jako kočka s myší. Prezident, který svým osobním příkladem podporuje alkoholismus a vulgaritu, k nimž máme sklon i bez něho, místo aby nám postavil před oči vzor li”
- (místo + genitiv) jako náhrada za
Tvarymísta(nominative, plural) · místa(genitive, singular) · míst(genitive, plural) · místu(dative, singular) · místům(dative, plural) · místa(accusative, plural) · místa(vocative, plural) · místě(locative, singular) · místech(locative, plural) · místem(instrumental, singular) · místy(instrumental, plural)