[marka]
- bývalá měna některých evropských zemí
- pohraniční území (ve středověku)
“Císař Jindřich IV. proto neposlušnému markraběti správu rakouské marky odňal a udělil ji českému knížeti Vratislavovi II.”
- obsoletepoštovní známka
“Jak jsem si ty známky opatřoval, to bylo jiné dobrodružství; já chodil po známých i neznámých rodinách a škemral, abych si směl odlepit marky z jejich starých dopisů.”
- obsoleteznačka, známka původu
- jednotka hmotnosti drahých kovů
- form-ofgenitiv singuláru substantiva Marek
- form-ofakuzativ singuláru substantiva Marek
Tvarymarky(nominative, plural) · marky(genitive, singular) · marek(genitive, plural) · marce(dative, singular) · markám(dative, plural) · marku(accusative, singular) · marky(accusative, plural) · marko(vocative, singular) · marky(vocative, plural) · marce(locative, singular) · markách(locative, plural) · markou(instrumental, singular) · markami(instrumental, plural)