[ˈmarniː]
- který neposkytuje naději na dovršení, dosažení; o nějž je zbytečné se pokoušet či snažit
“Tvá touha je marná, tvá láska je marná, marný je tvůj sen!”
- obsoletekterý nachází nezdravé zalíbení v sobě samém; marnivý
“Popelka nebyla sice marná, ale ten skvostný oblek ji přece tak mocně lákal, že se konečně do něho ustrojit musela.”
Tvarymarná(nominative, singular, feminine) · marné(nominative, singular, neuter) · marní(nominative, plural, masculine, animate) · marné(nominative, plural, masculine, inanimate) · marné(nominative, plural, feminine) · marná(nominative, plural, neuter) · marného(genitive, singular, masculine, animate) · marného(genitive, singular, masculine, inanimate) · marné(genitive, singular, feminine) · marného(genitive, singular, neuter) · marných(genitive, plural, masculine, animate) · marných(genitive, plural, masculine, inanimate) · marných(genitive, plural, feminine) · marných(genitive, plural, neuter) · marnému(dative, singular, masculine, animate) · marnému(dative, singular, masculine, inanimate) · marné(dative, singular, feminine) · marnému(dative, singular, neuter) · marným(dative, plural, masculine, animate) · marným(dative, plural, masculine, inanimate)