[ml̩t͡ʃɛt]
- přechodně nehovořit ani nezpívat; neodpovídat; být ticho; nemluvit — zejména proto, že jsem se tak rozhodl
“Po jeho odpovědi už nebylo co říci, proto jsem jen mlčel.”
Tvarymlčeti(alternative) · mlčím(indicative, present, singular, first-person) · mlčíš(indicative, present, singular, second-person) · mlčí(indicative, present, singular, third-person) · mlčíme(indicative, present, plural, first-person) · mlčíte(indicative, present, plural, second-person) · mlčí(indicative, present, plural, third-person) · mlč(imperative, singular, second-person) · mlčme(imperative, plural, first-person) · mlčte(imperative, plural, second-person) · mlčel(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · mlčela(participle, active, singular, feminine) · mlčelo(participle, active, singular, neuter) · mlčeli(participle, active, plural, masculine, animate) · mlčely(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · mlčela(participle, active, plural, neuter) · mlčen(participle, passive, singular, masculine, animate, inanimate) · mlčena(participle, passive, singular, feminine) · mlčeno(participle, passive, singular, neuter) · mlčeni(participle, passive, plural, masculine, animate)