[mɔt͡ʃɪt]
- vylučovat moč
“Potřebuji močit.”
“močit krev”
- obsoletevystavovat působení kapaliny ponořením do ní
“Anuška konopě močila, žabka jí do kapsy skočila; na druhý den močila len, žabka jí z kapsičky skočila ven.”
Tvarymočím(indicative, present, singular, first-person) · močíš(indicative, present, singular, second-person) · močí(indicative, present, singular, third-person) · močíme(indicative, present, plural, first-person) · močíte(indicative, present, plural, second-person) · močí(indicative, present, plural, third-person) · moč(imperative, singular, second-person) · močme(imperative, plural, first-person) · močte(imperative, plural, second-person) · močil(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · močila(participle, active, singular, feminine) · močilo(participle, active, singular, neuter) · močili(participle, active, plural, masculine, animate) · močily(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · močila(participle, active, plural, neuter) · močen(participle, passive, singular, masculine, animate, inanimate) · močena(participle, passive, singular, feminine) · močeno(participle, passive, singular, neuter) · močeni(participle, passive, plural, masculine, animate) · močeny(participle, passive, plural, masculine, animate, feminine)