první osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa muset / musit
“Pěknou ženu mlaďoučkou, jako anděl hezoučkou, jako cukr slaďoučkou, jak herbáví heboučkou. Takovou já mít musím, o to já se pokusím: kdybych i měl v ráji hledat, já ji najíti musím.”