[nɔrka]
- obyvatelka Norska
“Na konci vsi jsem potkal dvě Norky v krojích.”
- diminutiveNora
“Má dcera Norka studuje střední školu.”
- samice norka
“Norka vrhla několik mláďat.”
- pták z čeledi racků
“Kolem zrovna letěla krásná norka.”
- diminutivenora
“Vevnitř byla malá norka s třemi mláďaty.”
- form-ofgenitiv singuláru substantiva norek
- form-ofakuzativ singuláru substantiva norek
TvaryNorky(nominative, plural) · Norky(genitive, singular) · Norek(genitive, plural) · Norce(dative, singular) · Norkám(dative, plural) · Norku(accusative, singular) · Norky(accusative, plural) · Norko(vocative, singular) · Norky(vocative, plural) · Norce(locative, singular) · Norkách(locative, plural) · Norkou(instrumental, singular) · Norkami(instrumental, plural) · norky(nominative, plural) · norky(genitive, singular) · norek(genitive, plural) · norce(dative, singular) · norkám(dative, plural) · norku(accusative, singular) · norky(accusative, plural)