[ˈʔɔ.rgaːn]
PůvodPřejato přes německé Organ téhož významu z pozdně latinského organum (nástroj, smyslové ústrojí, orgán), které pochází z řeckého ὄργανον (nástroj, nářadí, dílo) odvozeného od ἔργον (dílo, práce). R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.
- část těla mnohobuněčného organismu specializovaná na určitou funkci
- složka veřejné správy nebo řídícího aparátu organizace s určitou funkcí
“Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.”
- osoba nebo kolegium osob pověřené řízením nebo péčí o nějaký okruh záležitostí
- tiskovina hlásající něčí názory, podporující něčí zájmy
- abbreviation, expressivelypohlavní orgán
Tvaryorgány(nominative, plural) · orgánu(genitive, singular) · orgánů(genitive, plural) · orgánu(dative, singular) · orgánům(dative, plural) · orgány(accusative, plural) · orgáne(vocative, singular) · orgány(vocative, plural) · orgánu(locative, singular) · orgánech(locative, plural) · orgánem(instrumental, singular) · orgány(instrumental, plural)