[ˈpuːvɔt]
- místo, kontext či charakteristiky vztahující se ke vzniku dané entity
“Antonín Dvořák byl prostého původu, pocházel z řeznické rodiny.”
- obsoletekdo něco způsobil, vyvolal
- obsoletekdo se domáhal soudního jednání
Tvarypůvody(nominative, plural) · původu(genitive, singular) · původů(genitive, plural) · původu(dative, singular) · původům(dative, plural) · původy(accusative, plural) · původe(vocative, singular) · původy(vocative, plural) · původu(locative, singular) · původech(locative, plural) · původem(instrumental, singular) · původy(instrumental, plural) · původi(nominative, plural) · původové(nominative, plural) · původa(genitive, singular) · původovi(dative, singular) · původa(accusative, singular) · původi(vocative, plural) · původové(vocative, plural) · původovi(locative, singular)