[pɔmɲɛr]
- kvalitativní vztah k něčemu
“Porušení zaměstnaneckých povinností povede k ukončení pracovního poměru.”
- kvantitativní stav, který lze vyjádřit hodnotami
“Domácí tým vyhrál utkání poměrem 3:1.”
- způsob chování v jisté situaci či vůči určitému problému
“V padesátých letech ještě mnoho lidí mělo nekritický poměr ke komunistické straně.”
- důvěrná známost s někým
“Ve třech letech nebylo zvrhlejšího hocha v celé Praze. V tomto útlém věku udržoval jsem milostný poměr s manželkou jedné vysoce postavené osobnosti, kteráž aféra byla by rozvířila celou Prahu i venkov”
- hodnota odpovídající výsledku dělení dvou čísel resp. výrazů
- pluralsoubor významných okolností
“Kdekdo si stěžuje na poměry, ale málokdo se pokouší je změnit.”
Tvarypoměry(nominative, plural) · poměru(genitive, singular) · poměrů(genitive, plural) · poměru(dative, singular) · poměrům(dative, plural) · poměry(accusative, plural) · poměre(vocative, singular) · poměry(vocative, plural) · poměru(locative, singular) · poměrech(locative, plural) · poměrem(instrumental, singular) · poměry(instrumental, plural)