[ˈrɛ.bɛl]
PůvodOdvozeno z latinského adjektiva rebellis (povstalecký), jež vyšlo ze slovesa rebellare (bouřit se, revoltovat), složeného z předpony re- s významem proti, možná i znovu, a slovesa bellare (válčit), souvisejícího se substantivem bellum (válka).
- ozbrojenec prosazující zájmy určité nevolené skupiny na území vlastního státu
“Rusové zasypali syrské rebely bombami, Asadovi muži pak vyrazili na zteč.”
- člověk prosazující určité zájmy v rozporu se svojí příslušností k nějaké skupině
“Pro zachování DPH na 14 a 20 procentech se pro iDNES.cz vyslovil poslanec ODS Marek Šnajdr, jeden ze šestice rebelů ve straně, která komplikuje situaci vládě.”
Tvaryrebelové(nominative, plural) · rebela(genitive, singular) · rebelů(genitive, plural) · rebelu(dative, singular) · rebelovi(dative, singular) · rebelům(dative, plural) · rebela(accusative, singular) · rebely(accusative, plural) · rebele(vocative, singular) · rebelové(vocative, plural) · rebelu(locative, singular) · rebelovi(locative, singular) · rebelech(locative, plural) · rebelem(instrumental, singular) · rebely(instrumental, plural)