[rʊjna]
- literaryzřícenina, rozvalina
“Družina rozložila se po zbořených síních a výklencích ruiny, toliko náčelník zůstal schýlen nad plamenem ohniště.”
- expressivelyzchátralý tvor, troska
“Nebyla to ovšem ta strašná ruina, kterou v divadle Michodière vytvořila Marguerite Moréno, téměř tragická ošklivostí a chtivostí.”
Tvaryruiny(nominative, plural) · ruiny(genitive, singular) · ruin(genitive, plural) · ruině(dative, singular) · ruinám(dative, plural) · ruinu(accusative, singular) · ruiny(accusative, plural) · ruino(vocative, singular) · ruiny(vocative, plural) · ruině(locative, singular) · ruinách(locative, plural) · ruinou(instrumental, singular) · ruinami(instrumental, plural)