[sɛdlɔ]
- součást jezdeckého postroje určená k sezení na hřbetu zvířete
“Jezdec skočil do sedla, pobídl koně a vyrazil na cestu.”
- součást jízdního kola či jiného jednostopého vozidla určená k sezení
“Sedlo je s rámem spojeno sedlovou trubkou.”
- snížená část horského hřebenu mezi dvěma vrcholy
“Stezka vedoucí horským sedlem je v zimě většinou zasypaná sněhem.”
- trámek vkládaný v místě podpory mezi sloupek a vodorovný trám
- příčestí minulé jednotného čísla ve středním rodě slovesa sednout
Tvarysedla(nominative, plural) · sedla(genitive, singular) · sedel(genitive, plural) · sedlu(dative, singular) · sedlům(dative, plural) · sedla(accusative, plural) · sedla(vocative, plural) · sedlu(locative, singular) · sedle(locative, singular) · sedlech(locative, plural) · sedlem(instrumental, singular) · sedly(instrumental, plural)