[slɛŋk]
PůvodPřevzato z anglického slang, poprvé doloženého roku 1758, označujícího jazyk žebráků a odvozeného z préterita slovesa sling, pravděpodobně příbuzného i k norskému sleng — „vrhání, házení“, slengja — „metat, házet“ (hubou).
- nespisovná úroveň řeči, charakteristická pro určitou sociální či profesní skupinu lidí
- argot
Tvaryslangy(nominative, plural) · slangu(genitive, singular) · slangů(genitive, plural) · slangu(dative, singular) · slangům(dative, plural) · slangy(accusative, plural) · slangu(vocative, singular) · slangy(vocative, plural) · slangu(locative, singular) · slanzích(locative, plural) · slangem(instrumental, singular) · slangy(instrumental, plural)
Zdroj: Wikislovník