[ˈsɔtva]
PůvodOd staročeského adjektiva sotný s významem "nesnadný" utvořené příslovce sotně přijalo v 17.století nové zakončení podle adverbií téhož významu ledva, jedva. Spojováno se staročeským sota znamenajícím "ránu". Dále nepříliš jasné.
- vymezuje akci, kterou její původce provádí jenom s obtížemi.
“Příští týden budu mít mnoho práce, a tak se k vám sotva dostanu.”
“Do půlkruhu obstoupili pramen. Sotva dýchá, tolik bláta na něm, a do trávy položili rýče, lopaty a misky.”
- připojuje vedlejší větu časovou; děj v hlavní větě nastává ihned po splnění vymezené podmínky
“Sotva se na nebi objevily blesky, začalo také silně pršet.”
Tvarysotvá(alternative, dialectal) · sutvá(alternative) · setva(alternative)