[ˈsvatiː]
- ctnostný, mravně dokonalý
- člověk považovaný za obzvláště hodného náboženské úcty
- již nežijící muž, o němž římskokatolická církev s jistotou prohlašuje, že pobývá s Bohem, jemu tváří v tvář, a k němuž se lze obracet o přímluvu
- form-ofVšech svatých
- form-ofSvatá země, svatá země
- form-ofSvaté město, svaté město
- form-ofDuch svatý
- form-ofPísmo svaté, Svaté písmo
- form-ofSvatý otec, svatý Otec
- form-ofsvatí Otcové, svatí otcové
- form-ofSvatá stolice
- form-ofsvatá válka
- form-ofsvaté nadšení
- form-ofsvatá noc
- form-ofsvatý týden (velikonoční), Svatý týden
- form-ofsvaté pole
- form-oftanec svatého Víta
- form-ofSvatá aliance
- form-ofsvatá říše římská
- form-ofsvatá prostoto
- ctnostný, mravně dokonalý
“Dělá ze sebe svatého, ale je to velký lump.”
- člověk považovaný za obzvláště hodného náboženské úcty
“Patronem české země je svatý Václav.”
- související s náboženstvím
“mše svatá”
“svatý obrázek”
- jsoucí ve velké úctě; posvátný
“Otcovo slovo pro něj bylo svaté.”
- budící obdiv svou intenzitou, vážností
- expressivelyúplný, naprostý
Tvarysvatej(alternative) · svatí(nominative, plural) · svatého(genitive, singular) · svatých(genitive, plural) · svatému(dative, singular) · svatým(dative, plural) · svatého(accusative, singular) · svaté(accusative, plural) · svatí(vocative, plural) · svatém(locative, singular) · svatých(locative, plural) · svatým(instrumental, singular) · svatými(instrumental, plural) · svatá(nominative, singular, feminine) · svaté(nominative, singular, neuter) · svatí(nominative, plural, masculine, animate) · svaté(nominative, plural, masculine, inanimate) · svaté(nominative, plural, feminine) · svatá(nominative, plural, neuter) · svatého(genitive, singular, masculine, animate)