[sɪt͡ʃɛt]
- vydávat ostrý neznělý zvuk připomínající hlasový projev hada či vzduchu ucházejícího z děravé duše
“Zmije jej pozorovala a výhrůžně syčela.”
Tvarysyčím(indicative, present, singular, first-person) · syčíš(indicative, present, singular, second-person) · syčí(indicative, present, singular, third-person) · syčíme(indicative, present, plural, first-person) · syčíte(indicative, present, plural, second-person) · syčí(indicative, present, plural, third-person) · syč(imperative, singular, second-person) · syčme(imperative, plural, first-person) · syčte(imperative, plural, second-person) · syčel(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · syčela(participle, active, singular, feminine) · syčelo(participle, active, singular, neuter) · syčeli(participle, active, plural, masculine, animate) · syčely(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · syčela(participle, active, plural, neuter) · syče(transgressive, present, singular, masculine) · syčíc(transgressive, present, singular, feminine, neuter) · syčíce(transgressive, present, plural, masculine, feminine, neuter)