[ˈtɛ.t͡ʃka]
PůvodNovotvar národního obrození dle ruského точка (tečka, bod, středisko), utvořeno ze základu sloves týkat se, tknout se. Podobně utvořeno taktéž novější slovo tečna.
- miniaturní kruhovitá skvrnka (vzniklá například dotykem pera s papírem)
“Sluníčko sedmitečné, lidově zvané beruška, má na svých červených krovkách sedm teček – mandelinka bramborová mnohem více.”
- interpunkční znaménko tvořené tečkou (1) na spodku řádku („.“) oddělující jednotlivé věty nebo označující zkratku, řadovou číslovku, někdy násobení
“Za slovem viz se správně nemá psát tečka.”
- abbreviationstředová tečka; interpunkční znaménko tvořené tečkou (1) ve středu řádku („·“) označující násobení
- diakritické znaménko tvořené tečkou (1) nad písmenem („◌̇“) (nad písmeny i a j, ale v cizích abecedách i nad dalšími písmeny, kterých není integrální součástí a modifikuje je, např. polské „ż“)
- desetinná tečka (2) za číslicí v desetinném čísle v nečeském textu („.“) (například anglickém; v českém se používá desetinná čárka)
Tvarytečky(nominative, plural) · tečky(genitive, singular) · teček(genitive, plural) · tečce(dative, singular) · tečkám(dative, plural) · tečku(accusative, singular) · tečky(accusative, plural) · tečko(vocative, singular) · tečky(vocative, plural) · tečce(locative, singular) · tečkách(locative, plural) · tečkou(instrumental, singular) · tečkami(instrumental, plural)