[trɔʊ̯t]
- snadno vznětlivá látka, která se používala při rozdělávání ohně
“K rozdělání ohně jste kdysi potřebovali křesadlo, hubku a troud. Což byl ale pořád velký pokrok oproti tření dvou dřívek o sebe.”
“Nu, upečem vás do zlata! Jak troud už splála vaše kutna, teď tušíte, jak věčnost chutná!”
- figurativelyněco vyprahlého, pocit velkého sucha či vyprahlosti
“Když hlídám stáj a slyším vítr dout, prosím, ať ji poví, že mám v srdci troud.”
“„Panenská, bezcitná, vilná, vzteklá a pyšná, – vypráhlá jako troud, jako troud – a zlá; vy jste zlá; vy jste palčivá samou krutostí a nenávistná a bez srdce; vy jste zlá a k prasknutí nabitá náruživos”
Tvarytroudy(nominative, plural) · troudu(genitive, singular) · troudů(genitive, plural) · troudu(dative, singular) · troudům(dative, plural) · troudy(accusative, plural) · troude(vocative, singular) · troudy(vocative, plural) · troudu(locative, singular) · troudech(locative, plural) · troudem(instrumental, singular) · troudy(instrumental, plural)