[vɪɔla]
PůvodZ latinského viola, violet (fialka).
- ženské křestní jméno
- strunný smyčcový hudební nástroj
- literaryfialka
- form-ofviola da gamba
- form-ofviola d’amour
TvaryVioly(nominative, plural) · Violy(genitive, singular) · Viol(genitive, plural) · Viole(dative, singular) · Violám(dative, plural) · Violu(accusative, singular) · Violy(accusative, plural) · Violo(vocative, singular) · Violy(vocative, plural) · Viole(locative, singular) · Violách(locative, plural) · Violou(instrumental, singular) · Violami(instrumental, plural) · violy(nominative, plural) · violy(genitive, singular) · viol(genitive, plural) · viole(dative, singular) · violám(dative, plural) · violu(accusative, singular) · violy(accusative, plural)