[vɔlnɔ]
- bez (úplného) zaplnění, obsazení
“Na parkovišti už je dost volno.”
- vyjadřuje svolení ke vstupu do místnosti po zaklepání
- pokyn psovi, jímž se mu uděluje volnost pohybu
Tvaryvolna(nominative, plural) · volna(genitive, singular) · volen(genitive, plural) · volnu(dative, singular) · volnům(dative, plural) · volna(accusative, plural) · volna(vocative, plural) · volnu(locative, singular) · volnách(locative, plural) · volnem(instrumental, singular) · volny(instrumental, plural) · volněji(comparative) · nejvolněji(superlative)