[viːʃka]
- svislý rozměr
- poloha ve svislém směru směrem nahoru
- místo nacházející se vysoko
“Balon vystoupal do závratné výšky.”
- charakteristická frekvence kmitání (zvuku či tónu)
- úsečka spojující vrchol trojúhelníka kolmo s protilehlou stranou
- hodnota parametru, kterou lze popsat číslem
- colloquially, regionalvysoká škola
- slangatletická disciplína skok do výšky, skok vysoký
“Bába v Novém Městě potvrdil roli favorita a výšku vyhrál.”
- form-ofnadmořská výška
- form-ofstrach z výšek
- form-ofve výšce očí
- form-ofskok do výšky
- form-oftělesná výška
Tvaryvejška(alternative, dialectal) · výšky(nominative, plural) · výšky(genitive, singular) · výšek(genitive, plural) · výšce(dative, singular) · výškám(dative, plural) · výšku(accusative, singular) · výšky(accusative, plural) · výško(vocative, singular) · výšky(vocative, plural) · výšce(locative, singular) · výškách(locative, plural) · výškou(instrumental, singular) · výškami(instrumental, plural)