[zaːr̝ɪt]
- jasně svítit
“Na noční obloze zářil měsíc.”
- třpytit se, lesknout se
“Koruna zářila na hlavě nového panovníka.”
- mít živé barvy
“Nová fasáda domu září do ulice.”
- nápadně se projevovat, vynikat
“Karel Gott zářil na hudební scéně desítky let.”
Tvaryzářím(indicative, present, singular, first-person) · záříš(indicative, present, singular, second-person) · září(indicative, present, singular, third-person) · záříme(indicative, present, plural, first-person) · záříte(indicative, present, plural, second-person) · září(indicative, present, plural, third-person) · zař(imperative, singular, second-person) · zařme(imperative, plural, first-person) · zařte(imperative, plural, second-person) · zářil(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · zářila(participle, active, singular, feminine) · zářilo(participle, active, singular, neuter) · zářili(participle, active, plural, masculine, animate) · zářily(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · zářila(participle, active, plural, neuter) · zářen(participle, passive, singular, masculine, animate, inanimate) · zářena(participle, passive, singular, feminine) · zářeno(participle, passive, singular, neuter) · zářeni(participle, passive, plural, masculine, animate) · zářeny(participle, passive, plural, masculine, animate, feminine)