[zmɪjɛ]
PůvodVšeslovanské – polsky żmija, rusky zmejá ‘had’, slovinsky/chorvatsky zmìja téhož významu, zmȁj ‘drak’, staroslověnsky zmija ‘had’, zmii ‘drak’. Praslovansky *zmьja, *zmija a *zmьjь, *zmijь jsou starobylé odvozeniny od stejného základu, který je v země. Původně tedy ‘zemní (živočich)’, zřejmě tabuový název obávaného plaza.
- podčeleď jedovatých hadů z čeledi zmijovití
- had z podčeledi zmije (1)
- figuratively, zrádný zlý člověk, zvláště žena
- form-ofzmije Nitscheiova
- form-ofzmije obecná
- form-ofzmije řetízková
- form-ofzmije zakrslá
Tvaryzmijí(genitive, plural) · zmiji(dative, singular) · zmijím(dative, plural) · zmiji(accusative, singular) · zmiji(locative, singular) · zmijích(locative, plural) · zmijí(instrumental, singular) · zmijemi(instrumental, plural)