/ʋɔjàːk/
IzvorInherited from Proto-Slavic *vojakъ. First attested in the 19th century.
- soldier (member of an army)
Oblikevoják(animate, canonical, masculine) · vojákinja(feminine) · voják(nominative, singular) · vojáka(dual, nominative) · vojáki(nominative, plural) · vojáka(genitive, singular) · vojákov(dual, genitive) · vojákov(genitive, plural) · vojáku(dative, singular) · vojákoma(dative, dual) · vojákom(dative, plural) · vojáka(accusative, singular) · vojáka(accusative, dual) · vojáke(accusative, plural) · vojáku(locative, singular) · vojákih(dual, locative) · vojákih(locative, plural) · vojákom(instrumental, singular) · vojákoma(dual, instrumental) · vojáki(instrumental, plural)