ПоходженняBorrowed from Polish kojec, from Old Polish kociec, from Proto-Slavic *kotьcь.
Формико́єць(canonical, inanimate, masculine) · kójecʹ(romanization) · ко́йця(genitive) · ко́йці(nominative, plural) · ко́йців(genitive, plural) · ко́єць(nominative, singular) · ко́йця(genitive, singular) · ко́йцеві(dative, singular) · ко́йцю(dative, singular) · ко́йцям(dative, plural) · ко́єць(accusative, singular) · ко́йці(accusative, plural) · ко́йцем(instrumental, singular) · ко́йцями(instrumental, plural) · ко́йцю(locative, singular) · ко́йці(locative, singular) · ко́йцях(locative, plural) · ко́йцю(singular, vocative) · ко́йці(plural, vocative)
Джерело: Wiktionary