[mɔˈtɔr]
ПоходженняFrom German Motor, from Latin motor.
Формимото́р(canonical, inanimate, masculine) · motór(romanization) · мото́ра(genitive) · мото́ри(nominative, plural) · мото́рів(genitive, plural) · мото́р(nominative, singular) · мото́ра(genitive, singular) · мото́рові(dative, singular) · мото́ру(dative, singular) · мото́рам(dative, plural) · мото́р(accusative, singular) · мото́ри(accusative, plural) · мото́ром(instrumental, singular) · мото́рами(instrumental, plural) · мото́рі(locative, singular) · мото́рах(locative, plural) · мото́ре(singular, vocative) · мото́ри(plural, vocative)