[ˈʔarɡɔt]
- krycí mluva používaná k utajené komunikaci, například mezi zločinci
“Český argot čerpal z bohaté studnice výrazů jazyka jidiš, cikánštiny a německé gaunerské hantýrky rotwelsch (kde má onu utajenost naznačovat ono welsch = „vlašsky“, ale konkrétně spíše „všelijak jinak”
“Argot však znamená: jazykem vládne jednotlivec, jazyk vládne skutečností. Argot je permanentní negace: rozbíjí daný jazyk, rozbíjí danou skutečnost. Argot se vzpírá proti platnému jazykovému řádu jako”
Formsargoty(nominative, plural) · argotu(genitive, singular) · argotů(genitive, plural) · argotu(dative, singular) · argotům(dative, plural) · argoty(accusative, plural) · argote(vocative, singular) · argoty(vocative, plural) · argotu(locative, singular) · argotech(locative, plural) · argotem(instrumental, singular) · argoty(instrumental, plural)