[ˈbiːdaːk]
PůvodInherited from Proto-Slavic *bědakъ. By surface analysis, bída + -ák.
- animate, masculinescoundrel (despicable person)
- animate, masculinepauper, wretch (poor or unfortunate person)
Tvarybídačka(feminine) · bídáček(diminutive) · bídák(nominative, singular) · bídáci(nominative, plural) · bídáka(genitive, singular) · bídáků(genitive, plural) · bídákovi(dative, singular) · bídáku(dative, singular) · bídákům(dative, plural) · bídáka(accusative, singular) · bídáky(accusative, plural) · bídáku(singular, vocative) · bídáci(plural, vocative) · bídákovi(locative, singular) · bídáku(locative, singular) · bídácích(locative, plural) · bídákem(instrumental, singular) · bídáky(instrumental, plural) · bědák(alternative, dialectal)
Zdroj: Wikislovník