[bjɛʒɛt]
- pohybovat se rychle po nohách
“Běžel pryč, co mu síly stačily.”
- (časové období) spět od začátku ke konci
“Když běžel poslední den odvolací lhůty, začínalo být jasné, že na podání odvolání je pozdě.”
- (běžet o + akuzativ) neosobní podmět mít jako téma
“Být či nebýt, to je to, oč tu běží.”
Tvaryběžeti(alternative, obsolete) · běžím(indicative, present, singular, first-person) · běžíš(indicative, present, singular, second-person) · běží(indicative, present, singular, third-person) · běžíme(indicative, present, plural, first-person) · běžíte(indicative, present, plural, second-person) · běží(indicative, present, plural, third-person) · běž(imperative, singular, second-person) · běžme(imperative, plural, first-person) · běžte(imperative, plural, second-person) · běžel(participle, active, singular, masculine, animate, inanimate) · běžela(participle, active, singular, feminine) · běželo(participle, active, singular, neuter) · běželi(participle, active, plural, masculine, animate) · běžely(participle, active, plural, masculine, animate, feminine) · běžela(participle, active, plural, neuter) · běže(transgressive, present, singular, masculine) · běžíc(transgressive, present, singular, feminine, neuter) · běžíce(transgressive, present, plural, masculine, feminine, neuter)
Zdroj: Wikislovník