[t͡siːsar̝̊]
PůvodZ latinského caesar, které pochází z vlastního jména Caesar (doslova vlasatý, s bujnou kšticí), od něhož je odvozeno i německé Kaiser a ruské царь. Srovnej caesaries.
- titul panovníka, nadřazeného králům
“Říšskému císaři zachtělo se pokladů, kterých byl předešlého léta český kníže bojovnou rukou v Polsku vydobyl.”
“Mínilť podrobiti císaři celou říši německou, tak aby jí vládnouti mohl podobně neobmezeně jako dědičným panstvím svým.”
“Dávejte tedy, co je císařovo, císaři, a co je boží, Bohu.”
- colloquiallycísařský řez, operativní porod
“Maruna rodila císařem.”
“Po dvou dětech a dvou císařích mě trápí větší bříško, které se mi nedaří dát dolů.”
Tvarycísaři(nominative, plural) · císařové(nominative, plural) · císaře(genitive, singular) · císařů(genitive, plural) · císaři(dative, singular) · císařovi(dative, singular) · císařům(dative, plural) · císaře(accusative, singular) · císaře(accusative, plural) · císaři(vocative, singular) · císaři(vocative, plural) · císařové(vocative, plural) · císaři(locative, singular) · císařovi(locative, singular) · císařích(locative, plural) · císařem(instrumental, singular) · císaři(instrumental, plural)