[ˈdrʊ.ɦiː]
PůvodZe slova druh, původně se užívalo v tomto smyslu staročeské slovo vterý.
- form-ofv pořadí za prvním a případně (jedná-li se o více než dvě entity) před třetím místem, řadová číslovka k základní číslovce dva
“Do cíle doběhl jako druhý.”
- opačný
“Na druhém břehu řeky leží pěkné město.”
- jiný, další, příští
“Nikdo druhý to nedokáže jako já.”
- rezervní, existující vedle základního
“Byl jako její druhý otec.”
- form-ofdruhá osoba
- form-ofdruhá jakost
- form-ofdruhá míza
- form-ofna druhou