[ɦr̝iːx]
- přestoupení božího přikázání nebo společností vyžadovaného mravu
“Hřích je vymýšlet záhubu druhým.”
“Hřích je provinění proti rozumu, pravdě a správnému svědomí; je to přestupek proti pravé lásce k Bohu a bližnímu způsobený zvráceným lpěním na určitých věcech. Hřích zraňuje lidskou přirozenost a vážn”
“Pan farář nad tím chvíli nešťastně a provinile stál a potom si nahlas položil otázku: „Byl to hřích?“ A vítězoslavně si odpověděl: „Nebyl! Tak co.“ A začal vzniklý nepořádek uklízet.”
- form-ofhříchy mládí
- form-ofsmrtelný hřích
Tvaryřích(alternative, dialectal) · hřich(alternative) · gřich(alternative) · hříchy(nominative, plural) · hříchu(genitive, singular) · hříchů(genitive, plural) · hříchu(dative, singular) · hříchům(dative, plural) · hříchy(accusative, plural) · hříchu(vocative, singular) · hříchy(vocative, plural) · hříchu(locative, singular) · hříších(locative, plural) · hříchem(instrumental, singular) · hříchy(instrumental, plural)